Pracovní poměr - informace nejen pro absolventy

České pracovní právo rozlišuje různé typy pracovních poměrů:

• Rozeznáváme hlavní pracovní poměr, poměr s kratší pracovní dobou (dříve vedlejší pracovní poměr), vedlejší činnost, práci doma a v případě více pracovních poměrů tzv. souběžné pracovní poměry.
• Z hlediska trvání smlouvy lze rozlišit pracovní poměr na dobu určitou a neurčitou.

Vznik pracovního poměru

Pracovní poměr vzniká podle Zákoníku práce uzavřením pracovní smlouvy (vzniká tedy dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce), volbou nebo jmenováním do funkce (tyto případy upravují zvláštní předpisy).

Jestliže ve sjednaný den nenastoupíte bez opodstatněného důvodu do práce, nebo do týdne neuvědomíte svého zaměstnavatele o těchto důvodech, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.

Typy pracovního úvazku

Před uzavřením smlouvy Vás musí zaměstnavatel seznámit s právy a povinnostmi, které Vám tímto vzniknou, především pak s pracovními a platovými podmínkami. Pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, není-li ve smlouvě uveden přesný termín jeho ukončení. Je-li termín uveden, jde pak o smlouvu na dobu určitou. Ta může být po uplynutí smluvené doby prodloužena, mezi dvěma stejnými subjekty ale pouze na celkovou délku dva roky (zákon vymezuje výjimky).

Zaměstnavatel si s Vámi může domluvit zkušební dobu (obvykle trvá tři měsíce), která nemůže být prodlužována nad sjednanou dobu a nepočítají se do ní překážky v práci (např. pracovní neschopnost).

Ve zvláštních případech s Vámi může zaměstnavatel uzavřít dohodu. Především pokud by byl výkon konkrétní práce v rámci pracovního poměru pro firmu neúčelný nebo nehospodárný.
Existují dva typy dohod:

Dohoda o provedení práce (DPP)
Dohoda o provedení práce se sjednává ústně či písemně, většinou jde o vypracování nějakého konkrétního úkolu (např. vytvoření webových stránek). Pro jednoho zaměstnavatele můžete na DPP odpracovat maximálně 150 hodin za rok. Oproti pracovnímu poměru také neodvádíte sociální a zdravotní pojištění, tím pádem pak nemáte nárok na nemocenské dávky.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)
Dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně. Pracujete-li na DPČ, platíte zdravotní a sociální pojištění a máte tedy nárok na výplatu dávek v nemoci. Pojištění neodvádíte jen v případě, máte-li měsíční mzdu pod 400 Kč. Odpracovat na DPČ pak můžete (v týdenním průměru) maximálně polovinu standardní pracovní doby (nesmí to tedy být více než 20 hodin). Po dobu 3 měsíců v roce je pak možné pracovat v rámci DPČ na plný úvazek.

Oba typy dohod pro Vás mají společné nevýhody:

• Nemáte automatický nárok na dovolenou (ta může být sjednána pouze u DPČ).
• Zaměstnavatel Vám může dát výpověď kdykoli bez udání důvodu, přičemž výpovědní lhůta je jen 15 dní bez nároku na odstupné.
• V případě výpovědi se na Vás nevztahují ochranné lhůty, např. můžete dostat výpověď i v době nemoci.
• Pro práci na dohody neplatí minimální zákonná mzda a minimální mzdové tarify.

Náležitosti pracovní smlouvy

Co musí být ve smlouvě, aby byla platná?

• Druh práce, na kterou Vás zaměstnavatel přijímá
• Místo výkonu práce (obec a organizační jednotka nebo jinak určené místo)
• Den nástupu do práce

Jaké další údaje by se také měly ve smlouvě objevit? Nejsou-li její součástí, musí Vám následující údaje zaměstnavatel písemně oznámit do jednoho měsíce od začátku pracovního poměru:

• Bližší označení druhu a místa výkonu práce
• Název a sídlo zaměstnavatele (platí pro právnickou osobu), nebo jeho jméno a adresu (je-li osobou fyzickou)
• Délka dovolené na zotavenou, popřípadě uvedení způsobu jejího určování
• Údaje o mzdě - její výše, dále pak termín, místo a způsob vyplácení mzdy a její splatnost
• Stanovení týdenní pracovní doby a její rozvržení
• Délka výpovědní lhůty

Na co si dát pozor u pracovní smlouvy?

Zaměstnavatel má právo po Vás požadovat sepsání písemné dohody, ve které se zavážete, že po určitou dobu (maximálně ale 1 rok) od skončení pracovního poměru nebudete vykonávat náplní shodnou práci pro konkurenčního zaměstnavatele. V takovém případě ale:

• Zaměstnavatel se zaváže, že Vám za každý měsíc plnění tohoto závazku poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku.
• Je možné sjednat peněžitou částku, kterou v případě porušení dohody budete muset zaměstnavateli zaplatit (zaplacení částky pak závazek ruší).
• Dohoda musí být uzavřena až po skončení zkušební doby.
• Zaměstnavatel může v době trvání pracovního poměru od dohody ustoupit.

Změny pracovního poměru

Pokud dochází ke změně pracovního poměru, mění se sjednané pracovní podmínky. Dle Zákoníku práce lze sjednaný obsah pracovní smlouvy změnit pouze tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Pokud byla pracovní smlouva uzavřena písemně, musí zaměstnavatel provést písemně i jeho změnu.

Zaměstnanec má povinnost vykonat práci jiného druhu nebo v jiném místě než bylo sjednány v pracovní smlouvě pouze v případě, že:
1. byl převeden na jinou práci nebo o toto převedení na jinou práci sám požádal,
2. byl vyslán na pracovní cestu nebo přeložen.

Ukončení pracovního poměru

Podle Zákoníku práce může dojít k ukončení pracovního poměru těmito způsoby:
1. dohodou,
2. výpovědí (výpovědní lhůta je 2 měsíce),
3. okamžitým zrušením,
4. zrušením ve zkušební době,
5. uplynutím doby u pracovního poměru na dobu určitou,
6. smrtí zaměstnance,
7. v případě cizinců odnětím povolení k pobytu nebo vyhoštěním z České republiky.

V některých případech máte nárok na odstupné, např. po skončení pracovního poměru výpovědí zaměstnavatelem nebo dohodou z organizačních důvodů Vám náleží odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku, nebo při rozvázání pracovního poměru v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, náleží zaměstnanci odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Je také dobré zajímat se o kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpisy, na nichž může konkrétní výše odstupného záviset.

Neplatné skončení pracovního poměru

Pokud zaměstnavatel nesplní zákonné podmínky pro platné skončení pracovního poměru, má zaměstnanec v určitých případech nárok na náhradu mzdy.
Pokud zaměstnanec nesplní zákonem stanovené podmínky pro platné skončení pracovního poměru, má zaměstnavatel v určitých případech právo na náhradu vzniklé škody.

Vzhledem ke stále se měnící situaci na trhu práce může dojít i ke změnám v zákoníku práce - je tedy dobré sledovat změny současné legislativy.

Zdroje:
http://www.superkariera.cz/poradna/clanek/typy-pracovniho-uvazku
http://www.czech.cz/cz/prace/prava-a-povinnosti-pracovnika-a-zamestnavatele/pracovni-pomer?i=
http://www.icm.cz/novy-zakonik-prace-hlavni-zmeny-0